Israel a failed state. Izrael selhal stát. اسرائيل ودولة فاشلة

One year has passed since the savage Israeli attack on the Gaza Strip, but for the people there time might as well have stood still.

Since Palestinians in Gaza buried their loved ones - more than 1,400 people, almost 400 of them children - there has been little healing and virtually no reconstruction.

According to international aid agencies, only 41 trucks of building supplies have been allowed into Gaza during the year.

Promises of billions made at a donors' conference in Egypt last March attended by luminaries of the so-called "international community" and the Middle East peace process industry are unfulfilled, and the Israeli siege, supported by the US, the European Union, Arab states, and tacitly by the Palestinian Authority (PA) in Ramallah, continues.

Policy of destruction

Amid the endless, horrifying statistics a few stand out: Of Gaza's 640 schools, 18 were completely destroyed and 280 damaged in Israeli attacks. Two-hundred-and-fifty students and 15 teachers were killed.

Of 122 health facilities assessed by the World Health Organization, 48 per cent were damaged or destroyed.

in depth

Ninety per cent of households in Gaza still experience power cuts for 4 to 8 hours per day due to Israeli attacks on the power grid and degradation caused by the blockade.

Forty-six per cent of Gaza's once productive agricultural land is out of use due to Israeli damage to farms and Israeli-declared free fire zones. Gaza's exports of more than 130,000 tonnes per year of tomatoes, flowers, strawberries and other fruit have fallen to zero.

That "much of Gaza still lies in ruins," a coalition of international aid agencies stated recently, "is not an accident; it is a matter of policy".

This policy has been clear all along and it has nothing to do with Israeli "security".

Destroying resistance

From June 19, 2008, to November 4, 2008, calm prevailed between Israel and Gaza, as Hamas adhered strictly - as even Israel has acknowledged - to a negotiated ceasefire.

That ceasefire collapsed when Israel launched a surprise attack on Gaza killing six people, after which Hamas and other resistance factions retaliated.

Even so, Palestinian factions were still willing to renew the ceasefire, but it was Israel that refused, choosing instead to launch a premeditated, systematic attack on the foundations of civilised life in the Gaza Strip.

Author says the war aimed to erode support for Hamas but failed to do so [GALLO/GETTY]
Operation Cast Lead, as Israel dubbed it, was an attempt to destroy once and for all Palestinian resistance in general, and Hamas in particular, which had won the 2006 election and survived the blockade and numerous US-sponsored attempts to undermine and overthrow it in cooperation with US-backed Palestinian militias.

Like the murderous sanctions on Iraq throughout the 1990s, the blockade of Gaza was calculated to deprive civilians of basic necessities, rights and dignity in the hope that their suffering might force their leadership to surrender or collapse.

In many respects things may seem more dire than a year ago.

Barack Obama, the US president, whom many hoped would change the vicious anti-Palestinian policies of his predecessor, George Bush, has instead entrenched them as even the pretense of a serious peace effort has vanished.

According to media reports, the US Army Corps of Engineers is assisting Egypt in building an underground wall on its border with Gaza to block the tunnels which act as a lifeline for the besieged territory [resources and efforts that ought to go into rebuilding still hurricane-devastated New Orleans], and American weapons continue to flow to West Bank militias engaged in a US- and Israeli-sponsored civil war against Hamas and anyone else who might resist Israeli occupation and colonisation.

Shifting public opinion

These facts are inescapable and bleak.

However, to focus on them alone would be to miss a much more dynamic situation that suggests Israel's power and impunity are not as invulnerable as they appear from this snapshot.

A year after Israel's attack and after more than two-and-a-half years of blockade, the Palestinian people in Gaza have not surrendered. Instead they have offered the world lessons in steadfastness and dignity, even at an appalling, unimaginable cost.

It is true that the European Union leaders who came to occupied Jerusalem last January to publicly embrace Ehud Olmert, the then Israeli prime minister, - while white phosphorus seared the flesh of Gazan children and bodies lay under the rubble - still cower before their respective Israel lobbies, as do American and Canadian politicians.
But the shift in public opinion is palpable as Israel's own actions transform it into a pariah whose driving forces are not the liberal democratic values with which it claims to identify, but ultra-nationalism, racism, religious fanaticism, settler-colonialism and a Jewish supremacist order maintained by frequent massacres.

The universalist cause of justice and liberation for Palestinians is gaining adherents and momentum especially among the young.

I witnessed it, for example, among Malaysian students I met at a Palestine solidarity conference held by the Union of NGOs of The Islamic World in Istanbul last May.

And again in November, as hundreds of student organisers from across the US and Canada converged to plan their participation in the global Palestinian-led campaign of boycott, divestment and sanctions modeled on the successful struggle against South African apartheid in the 1980s.

'Bankrupt' state

This week, thousands of people from dozens of countries are attempting to reach Gaza to break the siege and march alongside Palestinians who have been organising inside the territory.

Each of the individuals traveling with the Gaza Freedom March, Viva Palestina, or other delegations represents perhaps hundreds of others who could not make the journey in person, and who are marking the event with demonstrations and commemorations, visits to their elected officials, and media campaigns.

Against this flowering of activism, Zionism is struggling to rejuvenate its dwindling base of support.

Multi-million dollar programmes aimed at recruiting and Zionising young American Jews are struggling to compete against organisations like the International Jewish Anti-Zionist Network, which run not on money but principled commitment to human equality.

Increasingly, we see that Israel's hasbara [propaganda] efforts have no positive message, offer no plausible case for maintaining a status quo of unspeakable repression and violence, and rely instead on racist demonisation and dehumanisation of Arabs and Muslims to justify Israel's actions and even its very existence.

Faced with growing global recognition and support for the courageous non-violent struggle against continued land theft in the West Bank, Israel is escalating its violence and kidnapping of leaders of the movement in Bil'in and other villages [Muhammad Othman, Jamal Juma and Abdallah Abu Rahmeh are among the leaders of this movement recently arrested].

Travel fears

In acting this way, Israel increasingly resembles a bankrupt failed state, not a regime confident about its legitimacy and longevity.

And despite the failed peace process industry's efforts to ridicule, suppress and marginalise it, there is a growing debate among Palestinians and even among Israelis about a shared future in Palestine/Israel based on equality and decolonisation, rather than ethno-national segregation and forced repartition.

Last, but certainly not least, in the shadow of the Goldstone report, Israeli leaders travel around the world fearing arrest for their crimes.

For now, they can rely on the impunity that high-level international complicity and their inertial power and influence still afford them.

But the question for the real international community - made up of people and movements - is whether we want to continue to see the still very incomplete system of international law and justice painstakingly built since the horrors of the Second World War and the Nazi holocaust dismantled and corrupted all for the sake of one rogue state.

What we have done in solidarity with the Palestinian people in Gaza and the rest of Palestine is not yet enough. But our movement is growing, it cannot be stopped, and we will reach our destination.

Jeden rok uplynul od divokého útoku Izraele na pásmo Gazy, ale pro lidi, že tentokrát by to mohlo stejně tak dobře stál.
Vzhledem k tomu, Palestinci v Gaze pohřbili své blízké - více než 1400 lidí, téměř 400 z nich děti - tam bylo málo ran a prakticky bez rekonstrukce.
Podle mezinárodních humanitárních agentur, které byly pouze 41 nákladních automobilů stavebních dodávek je povolen vstup do pásma Gazy v průběhu roku.
Sliby miliard přijatých na konferenci dárců 'v Egyptě loni v březnu za účasti světel tak-zvané "mezinárodní společenství" a blízkovýchodní mírový proces průmyslu jsou nenaplněné a izraelské obléhání, podporovaná USA, Evropská unie, arabské státy, a mlčky palestinské samosprávy (PA) v Ramalláhu, pokračuje.
Politika ničení
Uprostřed nekonečné, děsivá statistika několik vyčnívají: Z 640 škol, v Gaze, bylo 18 zcela zničeno a poškozeno 280 v izraelských útoků. Dva-sto-a-padesát studentů a 15 učitelů bylo zabito.
122 zdravotnických zařízení, posuzuje Světová zdravotnická organizace, 48 procent bylo poškozeno nebo zničeno.
v hloubce
Devadesát procent domácností v Gaze stále docházet k výpadkům elektrického proudu po dobu 4 až 8 hodin denně v důsledku izraelské útoky na rozvodnou síť a degradací způsobenou blokádou.
-Čtyřicet šest procent z kdysi produktivní Gaze zemědělské půdy je z důvodu použití izraelských škody na hospodářství a izraelsko-hlášen požár zón. Gaze export o více než 130.000 tun ročně rajčata, květiny, jahody a jiné ovoce klesly na nulu.
, Že "mnoho z Gazy stále leží v troskách," koalice mezinárodních humanitárních agentur uvedl nedávno, "není náhodou, to je otázka politiky".
Tato politika byla jasná od začátku, a to nemá nic společného s izraelskou "bezpečnostní".
Zničit odpor
Od 19.června 2008, do 4.listopadu 2008, klidná zvítězila mezi Izraelem a pásmem, jako je Hamás dodržovat přísně - a to i Izrael uznal - na sjednané příměří.
, Že příměří se zhroutil, když Izrael zahájil překvapivý útok v Gaze zabil šest lidí, po nichž Hamas a další odpor frakce oplatil.
Dokonce tak, palestinskými frakcemi byli ještě ochotni obnovit příměří, ale Izrael odmítl a raději se rozhodl zahájit promyšlený, systematický útok na základy civilizovaného života v pásmu Gazy.
Autor říká, že válka s cílem narušit podporu Hamásu, ale nedokázal dělat tak [GALLO / GETTY] Obsazení operaci Olovo, protože Izrael nazval, byl pokus zničit jednou provždy palestinského odboje obecně, a zejména na Hamas, která vyhrála volby v roce 2006 a přežil blokády a četné US-sponzorované pokusy narušit a svrhnout ji spolupráce s US-couval palestinské milice.
Stejně jako vražedný sankce na Iráku po 1990, byla blokády Gazy počítá zbavit civilistů základních potřeb, práv a důstojnosti v naději, že jejich utrpení možná vynucovat jejich vedení se vzdát nebo kolaps.
V mnoha ohledech, co se může zdát hrozivější než před rokem.
Barack Obama, prezident USA, mnozí doufali by změnit začarovaný proti-palestinské politice svého předchůdce, George Bush, místo toho etablovala jako i předstírat, že seriózní mírové úsilí zmizel.
Podle zpráv z médií, US Army Corps of Engineers Egypt pomáhá při budování podzemní stěny na hranici s Gazou blokovat tunely, které slouží jako záchranný kruh pro obležené území [zdroje a úsilí, které by měly jít do obnovy stále hurikánu - zdevastovaný New Orleans], a americké zbraně i nadále proudit na západní břeh milice vykonávají a americko-izraelsko-sponzorované občanské války proti Hamásu a kohokoli jiného, kdo by mohly odporovat izraelské okupaci a kolonizaci.
Přesouvání veřejného mínění
Tyto skutečnosti jsou nevyhnutelné a pochmurné.
Nicméně, soustředit se na ně samotné bude postrádat mnohem dynamičtější situace naznačuje, že Izrael je moc a beztrestnost nejsou tak nezranitelný, jak se jeví z tohoto snímku.
Rok po útoku Izraele a po více než dvou-a-a-půl roku blokády, které palestinského lidu v Gaze se vzdal. Místo toho jim nabídl světu lekcí trpělivosti a důstojnost, a to i na otřesné, nepředstavitelné náklady.
Je pravda, že Evropská unie vůdců, kteří přišli do Jeruzaléma, obsazené v lednu letošního roku, aby se veřejně objetí Ehud Olmert, pak izraelského premiéra - zatímco bílý fosfor pálí maso Gazy dětí a těla ležela pod troskami - stále krčit před jejich Izrael lobby, stejně jako americké a kanadské politiky. Ale posun ve veřejném mínění je hmatatelné jako Izrael na vlastní akce, přeměnit jej na vyvrhele, jehož hnací síly nejsou liberálně demokratické hodnoty, s níž tvrdí, že určit, ale ultra-nacionalismus, rasismus, náboženský fanatismus, osadník-kolonialismus a židovští nadřazení Aby udržuje časté masakry.
Universalistické příčinou spravedlnosti a osvobození je pro Palestince získávají příznivce a hybnosti, zejména mezi mladými lidmi.
Byl jsem svědkem toho, že například mezi malajské studenty jsem se setkal na konferenci solidarity Palestinu držených unie nevládní organizace Islámský svět loni v květnu v Istanbulu.
A znovu v listopadu, stovky studentů z pořadatelů v USA a Kanadě konvergované plánovat svou účast v globálním palestinsko-vedl kampaň bojkotu, prodej a sankce po vzoru úspěšného boje proti apartheidu v Jihoafrické republiky 1980.
'Bankrot' stavu
Tento týden, tisíce lidí z několika desítek zemí, které se pokouší dosáhnout Gazy prolomit obklíčení a pochod po boku Palestinců, kteří organizují uvnitř území.
Každá z těchto osob cestuje s pásmem Svoboda března Viva Palestina nebo jiné delegace zastupuje možná stovky dalších lidí, kteří nemohli udělat výlet na osobu, a kteří jsou označování akce s ukázkami a oslavy, návštěvy svých volených úředníků a média kampaně.
Proti tomuto rozkvětu aktivismu, sionismus je snaží omladit svou ubývající základnu podpory.
Multi-milion dolar programy zaměřené na získávání a Zionising mladí američtí Židé se snaží konkurovat organizacím, jako je Mezinárodní židovské anti-sionistické sítě, které jezdí ne na peníze, ale zásadní závazek k lidské rovnosti.
Stále častěji vidíme, že Izrael hasbara [propaganda] snahy nemají pozitivní zpráva, nabízet žádné věrohodné argumenty pro zachování status quo nevýslovnou represe a násilí, a spoléhat se místo toho na rasistických démonizací a odlidštění Arabové a muslimové ospravedlnit akce Izraele a dokonce i jeho samotnou existenci.
Vzhledem k rostoucí celosvětové uznání a podporu pro odvážné nejsou-násilný boj proti pokračující krádeže půdy na západním břehu Jordánu, Izraele, je její stupňující se násilí a únosů z vůdců hnutí v Bil'in a dalších obcí [Muhammad Othman, Jamal Juma a Abdallah Abu Rahmeh patří mezi vůdci tohoto hnutí byl nedávno zatčen].
Cestovní obavy
V jednání tak, Izrael čím dál víc podobá konkurz zkrachovalý stát, a ne režim jisti svou legitimitu a dlouhou životnost.
A přes neúspěšné mírový proces úsilí odvětví o zesměšňování, potírání a opomíjet to, že je rostoucí debatu mezi Palestinci a to i mezi Izraelci o společné budoucnosti v Palestině / Izrael na základě rovnosti a dekolonizace, spíše než etno-národní segregace a nucené rozdělení .
Poslední, ale jistě v neposlední řadě, ve stínu zprávy Goldstone, izraelští předáci cestovat po celém světě se bát zatčení za své zločiny.
Nyní, mohou se spolehnout na beztrestnost, že high-mezinárodní úrovni a jejich spoluúčasti inerciální moc a vliv, stále dovolit.
Ale otázka pro skutečnou mezinárodní společenství - tvoří osoby a hnutí - je, zda chceme, aby i nadále vidět stále velmi neúplné systému mezinárodního práva a spravedlnosti pracně budovat od hrůz druhé světové války a nacistické demontován a holocaust poškozená vše kvůli jedné zločineckým státem.
Co jsme udělali v rámci solidarity s palestinským lidem v Gaze a zbytek Palestiny není ještě dost. Ale naše hnutí roste, nelze zastavit, a my se dostat k cíli.


الحول منذ الهجوم الاسرائيلي الوحشي على قطاع غزة ، ولكن بالنسبة للشعب هناك وقت قد يكون كذلك وقفت ولا تزال.
منذ الفلسطينيين في قطاع غزة دفن أحبائهم -- أكثر من 1،400 شخص ، ما يقرب من 400 منهم من الأطفال -- كان هناك شفاء قليلا ويكاد لا توجد إعادة الإعمار.
وفقا لوكالات المعونة الدولية ، سوى 41 شاحنة من مواد البناء سمح لهم بالدخول الى قطاع غزة خلال العام.
وعود من المليارات التي قدمت في مؤتمر للمانحين في مصر آذار / مارس الماضي بحضور شخصيات بارزة من ما يسمى ب "المجتمع الدولي" وعملية السلام بالشرق الاوسط الصناعة هي التي لم تتحقق ، والحصار الإسرائيلي ، الذي تدعمه الولايات المتحدة ، الاتحاد الأوروبي ، والعربي الدول ، وضمنيا من جانب السلطة الفلسطينية (السلطة الفلسطينية) في رام الله ، لا يزال مستمرا.
سياسة الدمار
وسط هذه الإحصاءات ، المرعبة التي لا نهاية لها عدد قليل من الوقوف : سكان غزة البالغ عددهم 640 مدرسة ، و 18 دمرت بالكامل وتضرر 280 في هجمات اسرائيلية. اثنين من مائة وثلاثة وخمسين طالبا و 15 مدرسا لقوا مصرعهم.
122 من المرافق الصحية المقررة من قبل منظمة الصحة العالمية ، 48 في المائة دمرت أو أصيبت بأضرار.
في العمق
تسعون في المائة من الأسر في قطاع غزة لا تزال تواجه انقطاع التيار الكهربائي لمدة 4 الى 8 ساعات يوميا بسبب الهجمات الاسرائيلية على شبكة الكهرباء والتدهور الناجم عن الحصار.
ستة وأربعين في المائة من أراضي غزة مرة الإنتاجية الزراعية غير صالحة للاستعمال بسبب الاضرار الإسرائيلية إلى المزارع والمناطق التي أعلنتها إسرائيل النار الحرة. صادرات غزة من أكثر من 130،000 طن سنويا من الطماطم (البندورة) والزهور والفراولة والفواكه الأخرى قد انخفضت إلى الصفر.
أن "الكثير من قطاع غزة ما زال يكمن في انقاض" ، وهو ائتلاف من وكالات المعونة الدولية ذكرت مؤخرا ، "ليس من قبيل الصدفة ، بل هو مسألة سياسية".
هذه السياسة كانت واضحة طوال الوقت وانه ليس له اي علاقة مع اسرائيل "الأمن".
تدمير المقاومة
من حزيران / يونيو 19 ، 2008 ، وحتى 4 نوفمبر 2008 ، ساد الهدوء بين اسرائيل وقطاع غزة ، وتتقيد تقيدا صارما حماس -- وحتى قد اعترفت إسرائيل -- على وقف إطلاق النار عن طريق التفاوض.
ان وقف اطلاق النار انهار عندما شنت اسرائيل هجوما مفاجئا على قطاع غزة مما أسفر عن مقتل ستة اشخاص ، وبعد ذلك حماس وفصائل المقاومة الأخرى وردت.
وحتى مع ذلك ، الفصائل الفلسطينية لا تزال على استعداد لتجديد وقف اطلاق النار ، ولكن إسرائيل هي التي رفضت ، واختارت بدلا من ذلك لإطلاق العمد وهجوم منظم على أسس الحياة المتحضرة في قطاع غزة.
يقول المؤلف في حرب تهدف الى تقويض التأييد لحماس لكنه فشل في القيام بذلك [جالو / غيتي] الرصاص المصبوب ، كما سماها إسرائيل ، كانت محاولة لتدمير مرة وإلى الأبد المقاومة الفلسطينية عموما ، وحركة حماس على وجه الخصوص ، الذي فاز في انتخابات عام 2006 ونجا من الحصار ، والتي ترعاها الولايات المتحدة العديد من المحاولات الرامية إلى تقويض والإطاحة بها في بالتعاون مع الميليشيات المدعومة من الولايات المتحدة الفلسطينية.
مثل العقوبات القاتلة على العراق في جميع أنحاء 1990s ، وقد حسبت الحصار المفروض على غزة لحرمان المدنيين من الضروريات الأساسية ، والحقوق والكرامة على أمل أن معاناتهم قد قوة قيادتهم على الاستسلام أو الانهيار.
في كثير من النواحي الأمور قد تبدو ماسة أكثر من عام مضى.
باراك أوباما ، ورئيس الولايات المتحدة ، الذين كان كثيرون يأملون ان تغيير شريرة معادية للسياسات الفلسطينية من سلفه ، جورج بوش ، وبدلا من ذلك على النحو راسخة لهم حتى ادعاء جهد جدي للسلام قد اختفت.
وفقا لتقارير وسائل الاعلام في الولايات المتحدة سلاح المهندسين بالجيش هو مساعدة مصر في بناء جدار تحت الارض على الحدود مع قطاع غزة لمنع الأنفاق التي تكون بمثابة شريان حياة بالنسبة للأراضي المحاصرة [الموارد والجهود التي يجب أن تذهب إلى إعادة بناء ما زالت الأعاصير دمر نيو اورليانز] ، والأسلحة الأمريكية ما زالت تتدفق على الميليشيات في الضفة الغربية تشارك فيه الولايات المتحدة واسرائيل التي ترعاها الحرب الاهلية ضد حماس وغيرهم ممن قد مقاومة الاحتلال الاسرائيلي والاستيطان.
تحويل الرأي العام
هذه هي الحقائق التي لا مفر منها وقاتمة.
ومع ذلك ، إلى التركيز عليها وحدها سوف يغيب عن حالة أخرى أكثر ديناميكية توحي بأن إسرائيل قوة والإفلات من العقاب ليست معرضة للخطر كما تظهر من هذه اللقطة.
بعد مرور عام على الهجوم الاسرائيلي وبعد مرور أكثر من سنتين ونصف سنة من الحصار ، والشعب الفلسطيني في غزة لم استسلم. بدلا من ذلك عرضوا العالم دروسا في الصمود والكرامة ، وحتى في مروعة ، والتكاليف التي لا يمكن تصورها.
صحيح أن زعماء الاتحاد الأوروبي الذين جاءوا الى القدس المحتلة في كانون الثاني الماضي على أن يوافق علنا ايهود أولمرت ، ورئيس الوزراء الإسرائيلي حينذاك ، -- في حين أن الفوسفور الأبيض أخدودا اللحم من أطفال غزة ، وتناثرت جثث تحت الانقاض -- ما زالت تختبئ وقبل كل اسرائيل جماعات الضغط ، كما يفعل السياسيون اميركية وكندية. ولكن التحول في الرأي العام كما هو واضح ان تصرفات اسرائيل الخاصة تحويله إلى شخص منبوذ القوى الدافعة التي ليست هي القيم الليبرالية والديمقراطية التي تدعي أنها لتحديد ، ولكن القومية المتطرفة والعنصرية والتعصب الديني واستعمار الشعوب وعنصريين يهود من أجل الحفاظ على المجازر المتكررة.
قضية كونية العدالة والتحرر بالنسبة للفلسطينيين هو استمالة والزخم خاصة بين الشباب.
لقد شهدت ، على سبيل المثال ، من بين الطلاب الماليزيين التقيت في مؤتمر فلسطين الذي عقد تضامن من اتحاد المنظمات الأهلية في العالم الإسلامي في اسطنبول في أيار / مايو الماضي.
ومرة أخرى في تشرين الثاني / نوفمبر عن المئات من منظمي الطلاب من جميع أنحاء الولايات المتحدة وكندا المتقاربة لخطة مشاركتها في عالمي الفلسطينية بقيادة حملة المقاطعة وسحب الاستثمارات وفرض العقوبات على نمط الكفاح الناجح ضد نظام الفصل العنصري في جنوب افريقيا 1980s.
'مفلس' الدولة
هذا الاسبوع ، والآلاف من الناس من عشرات البلدان التي تحاول الوصول إلى غزة لكسر الحصار والمسيرة جنبا إلى جنب مع الفلسطينيين الذين تعرضوا للتنظيم داخل أراضيها.
كل واحد من الأفراد السفر مع غزة مسيرة الحرية ، عاشت فلسطين ، أو وفود أخرى تمثل ربما مئات الأشخاص الآخرين الذين لا يمكن القيام بهذه الرحلة في شخص ، والذين هم في ذكرى الحدث مع المظاهرات والاحتفالات ، وزيارات لمسؤوليهم المنتخبين ، ووسائل الإعلام الحملات.
ضد هذا ازدهار النشاط ، والصهيونية هي تكافح من أجل تجديد وتضاؤل قاعدة الدعم.
عدة ملايين من الدولارات البرامج الرامية إلى تجنيد الشباب وZionising اليهود الأميركيين يكافحون من أجل التنافس ضد منظمات مثل الوكالة الدولية يهودية معادية للصهيونية الشبكة ، التي تديرها وليس على المال ، وإنما التزام مبدئي المساواة بين البشر.
على نحو متزايد ، ونحن نرى أن إسرائيل hasbara [دعاية] الجهود ليس لديهم رسالة إيجابية ، لا توفر المعقول للحفاظ على الوضع الراهن من القمع والعنف التي لا توصف ، والاعتماد بدلا من ذلك على الاساءة العنصرية وحيونة من العرب والمسلمين لتبرير أعمال إسرائيل ، بل وحتى في غاية الوجود.
تواجه تزايد الاعتراف العالمي وتقديم الدعم لعدم شجاعة النضال السلمي ضد استمرار سرقة الأراضي في الضفة الغربية ، فإن إسرائيل بتصعيد العنف والاختطاف من قادة الحركة في قرية بلعين وغيرها من القرى [محمد عثمان ، وجمال جمعة وعبد الله أبو رحمة من بين قادة هذه الحركة الذين تم اعتقالهم مؤخرا].
مخاوف من السفر
في تتصرف بهذه الطريقة ، وإسرائيل على نحو متزايد تمثل دولة مفلسة فشلت ، وليس نظاما اثقة من شرعيتها وطول العمر.
وعلى الرغم من فشل عملية السلام والجهود المبذولة لصناعة السخرية ، وقمعه وتهميشه ، هناك تصاعد الجدل بين الفلسطينيين وحتى بين الإسرائيليين حول مستقبل مشترك في فلسطين / إسرائيل على أساس المساواة والاستعمار ، بدلا من التفرقة العرقية والوطنية وإعادة تقسيم القسري .
الماضي ، ولكن بالتأكيد ليس آخرا ، في ظل تقرير غولدستون ، القادة الإسرائيليين السفر في جميع أنحاء العالم خوفا من الاعتقال على جرائمهم.
الآن ، ويمكنهم الاعتماد على الإفلات من العقاب الذي رفيع المستوى التواطؤ الدولي وقوتها ونفوذها بالقصور الذاتي التي لا تزال تحمل لهم.
ولكن السؤال المطروح بالنسبة للمجتمع الدولي الحقيقي -- تتألف من أشخاص وحركات -- هو ما إذا كنا نريد الاستمرار في رؤية النظام للغاية لا تزال غير مكتملة للقانون الدولي والعدالة بمشقة منذ أهوال الحرب العالمية الثانية والمحرقة النازية وتفكيكها تالف جميع من أجل دولة مارقة واحدة.
ما قمنا به في التضامن مع الشعب الفلسطيني في غزة وباقي فلسطين ليست كافية. لكن حركتنا هي المتزايدة ، فإنه لا يمكن أن تتوقف ، وسنصل الى غايتنا.

Geen opmerkingen:

Een reactie posten