Spanish Astronomers Claim Dwarf Sun Beyond Pluto

The idea of a new planet being discovered in our Solar System is pretty exciting. Even more so because of the many theories about "planet-x" or "Nibiru" being associated with space aliens and the doomsday prophecies of 2012.
Scientists at places like NASA and famous observatories have deflected inquiries about the discovery for a few years now, mainly because they feared being associated with these "fringe" theories. But like it or not -- it has happened. Well... according to a team of Spanish artronomers who call themselves the StarViewer Team.
The group made the rounds of all the news web sites in the past two weeks, claiming they discovered something very significant. It's almost twice the size of Jupiter and just beyond our furthest planetoid, Pluto. Although it's not a planet, it appears to have planets or large satellites encircling it. It's what astronomers call a "brown dwarf star" and its official name is "G1.9".
What's a Brown Dwarf Star?
First we'll explain WHAT these astronomers have discovered. Then we'll discuss HOW they discovered it.
At the risk of being scientifically vague, I'll try to explain the current understanding of how stars and planets form in space.
All matter attracts other matter. A larger mass will attract smaller masses towards it. In space this results in growing clouds of matter that tend to clump together and attract more matter. Since most of the matter in space is gaseous, these clouds eventually get so dense that they collapse into dense gaseous spheres. When they do this there is usually some "left over" matter that forms a ring around the sphere.
If there is enough matter in a sphere of hydrogen, for example, it can cause so much compression at the shpere's core that the hydrogen atoms begin to fuse together and a fusion-reaction ignites a new born star. In this reaction two hydrogen atoms join together to form one helium atom and release extra energy as radiation.
Scientists believe that the minimum mass needed to ignite a sun is about 13 times the known mass of the planet Jupiter -- written as "13MJ." If the mass is lower than this, the pressure in the core is not enough to ignite and the sphere will be hot ball of gas called a "brown dwarf."
As a new star spins, the disk surrounding it gradually cools and the matter forms heavier elements like metals and minerals. These "rocks" eventually clump together and form solid spheres called planets.
Sometimes a solid sphere will attract some of the gas that is in the disk and this will result in a gaseous giant, like Jupiter and Saturn, which has a solid core but a thick gaseous atmosphere. These "gas giant" planets can be very massive but, because of their solid cores, they will never ignite and become stars.
This Brown Dwarf
This newly discovered "brown dwarf" is believed to have formed from the same condensed matter that gave birth to our Sun. It is believed that, after the large planets formed around the Sun, they pushed it to the edge of the Solar system where it formed a sphere about 1.9MJ -- well below the mass needed to ignite it as a "sun."


Nemesis The theory of a companion sun is not new. It has often been described as Nemesis, after the Greek figure in mythology.
The mythological Nemesis was the spirit of divine retribution against those who succumb to hubris, vengeful fate personified as a remorseless goddess. The name Nemesis is related to the Greek word meaning "to give what is due".
Nemesis is now often used as a term to describe one's worst enemy, normally someone or something that is the exact opposite of oneself but is also somehow similar. For example, Professor Moriarty is frequently described as the nemesis of Sherlock Holmes.
"Opposite yet similar" is the perfect description for a companion to our Sun. But the name Nemesis also implies a sinister nature. Will this new Nemesis be beneficial or harmful to our lives?
Many suns that we observe in the galaxy are part of binary systems or double stars. There is debate about how two suns form from a single condensed cloud of matter. Some believe that they both form at the same time; others believe they split following the creation of one huge sun.
Sometimes both spheres are capable of fusion and both suns shine brightly, encircling each other around an imaginary point call the barycenter. Sometimes only one sun attains 13MJ and ignites, while its smaller companion, the brown dwarf, glows dimly and radiates heat. Astronomers usually can only see the brightest of the two, but because they both circle around a common barycenter, the wobble reveals the mass of the unseen companion.
We are close to our Sun and within its gravitational influence. So as we are travel through space, it appears to us that the G1.9 is moving in an elipse between our furthest planetoid, Pluto, and the edge of our Solar system, near the Oort Cloud.



The newly discovered brown dwarf is reported to be located just about 60 to 66 AU (1 AU=the distance from the Sun to Earth) from us (its parigee), currently in the direction of the constellation Sagittarius. Because of periodic gravitational disturbances in areas of space further out, specifically in the Oort Cloud, the Spanish group of astronomers believe G1.9 travels in an elliptical orbit extending possibly hundreds of AU beyond the furthest known planets (its apogee). Its position just beyond Pluto suggests it is at its closest approach to the Sun and Earth.
Space appears relatively free of debris [see image above] inside the planetary orbits. This is because the gravitational pull of each planet (a large mass) effectively collects the interplanetary debris (small mass). But there are exceptions.



Belts of Debris Between Mars and Jupiter you will see a ring of debris called The Asteroid Belt. It is believed that a planet once orbited in this area before it was pulverized by some type of impact. Many theorists believe this was caused by a rogue planet that entered the Solar System -- again hinting at the existence of some unknown member of our planetary system.
Beyond the furthest planetoid, Pluto, there is a large ring of debris called the Kuiper Belt. While the asteroid belt is composed primarily of rock and metal, the Kuiper belt objects are composed largely of frozen volatiles (termed "ices"), such as methane, ammonia and water.
As we get to the edge of the Solar System we enter another debris zone, the Oort Cloud. The Oort is not a band of debris but rather a spherical shell that surrounds the Solar System and extends out to the edge of the Sun's gravitational field. This region is thought to contain frozen clumps of water, methane, ethane, carbon monoxide and hydrogen cyanide. It's also the birth place of comets. However, the discovery of the object 1996-PW, an asteroid in an orbit more typical of a long-period comet, suggests that the cloud may also be home to rocky objects.
Debris "fly-paper"
Jupiter and Saturn are extremely massive and have such strong gravity that they attract meteors and comets entering the planetary zone of our Solar System. They protect smaller planets like our Earth from impacts, acting like a fly-paper for meteors, comets and asteroids.
In August of 2009, Jupiter captured a large asteroid that entered the planetary zone unexpectedly, despite the efforts of astronomers to track these dangerous objects. It is believed that this asteroid was perturbed by the trajectory of G1.9, which until now, was not recognized and accounted for.
Note: The dark spot [ top right] in the northern hemisphere of Jupiter where the asteroid impact was.
How it was discovered... the controversy
You might well ask why astronomers have never detected this object before. In fact they did. G1.9 was first identified as a "supernova remnant" in 1984 by Dave Green of the University of Cambridge and later studied in greater detail with NRAO's Very Large Array radio telescope in 1985. Because it was unusually small for a supernova it was thought to be young -- less than about 1000 years old.
But in 2007, X-ray observations made with NASA's Chandra X-ray Observatory revealed that the object was much larger than the last time it was observed! It had grown in size by 16%. Puzzled by this observation, the Very Large Array repeated its observations of 23 years ago and verified that it had increased in size considerably. Knowing that supernova do not expand this quickly, unless they have just exploded, they explained that G1.9 must be a "very young" supernova -- perhaps not more than 150 years old. But no record of a visible supernova has been found corresponding to that historical period (about the time of the American Civil War).
Spanish astronomers have tracked this object with great interest because they were anticipating its appearance. Gravitational anomalies have been appearing in the Oort Cloud for some time, suggesting the perturbations were caused by a nearby object with considerable mass. The announcement that G1.9 had increased in size was no mystery to them. It is exactly what they would expect as the object moved closer to Earth.

The object, G1.9 [above right] is currently located in the direction of our Galaxy's center, Sagittarius, which glows bright in this infrared spectrum image. Because of the bright background G1.9 is not visible in normal light wavelengths.

Of course there is controversy. The Spanish asrtonomers, who call themselves the "Starviewer Team" must still convince the scientific community that G.19 is not a supernova, but rather a brown dwarf star inside our Solar System. This is not an easy task. But we asked them to do just that for this article.

The image [above] shows the evidence that the object has increased in size over the 23 years that it has been observed. On the left, the blue spherical shape was recorded in radio wavelengths in 1985 by the Very Large Array. The image on the right shows the same view taken in 2008. It is obvious that the object is larger, but critics say that this is not because the object is closer, but rather that the residual "shell" from the exploding star has advanced out from its origin. They note the shape is not spherical but consistent with the type of remnants usually seen with supernova.

In this image [above] we see the original 1985 radio emission image from VLA compared to the 2007 x-ray image taken by the Chandra Observatory. Critics again point to the lack of central imaging (i.e. where is the brown dwarf?) and question why orbiting planets would emit irregularly shaped x-rays.

We put these questions to the Starviewer Team.
(pending their response).

The image above was provided by the Starviewer Team. It shows the object G1.9 on the left and a known brown dwarf, Gilese 229A on the right. We are looking at microwave band emissions which indicate the radiated heat from each source. The dark red areas are the hottest. We note that G1.9 has a solid heat emission similar to Gilese 229A. The Starviewer Team seems to suggest that if G1.9 were really a supernova, we might expect that the spherical area would be cool, since the hot gas and ejecta from the exploding star would have been concentrated in the surrounding shell.
Scientists supporting the "supernova theory" remind us that the shell of a supernova is actually a sphere, meaning that the heat signature would appear circular. This supernova is also alleged to be very young -- about 150 years old -- so it would still be pretty hot. They ask us to view the heat signature os another supernova and provide an example of the infrared emission scan for Cygnus-Loop supernova below:
The scientists also remind us that the observations for G1.9 were made 23 years ago and the most recent observations show that the object has not moved significantly as an orbiting planet or brown dwarf would be expected to do. How do you explain this?
When we previewed this article to the Starviewer Team, we asked them to send us a rebuttal. We think we have focused on the Achillies Heel of their assertions. We waited for an answer and received the following statement, which was translated for us:

1.-Some self-motivated International committee of astronomers, by their own innitiative, are presently calculating the exact orbit for the Brown Dwarf Sagitarius-Oort-Kuiper perturbation, using the StarViewerTeam's work sheets based on Lissauer, Murray and Matese's original drafts. A final report, will be published by Feb 2010. 2.-There are huge scientific evidences concerning to the fact that Cosmic causes and Brown Dwarf are the real causes of Climate change. On July the 10th, Dr.Paul Clark, published on Science.com an article concerning to this matter, and almost 700 scientists signed the minority Report on climate change.
It appears the evidence is inferential and based on mathematics. So we must wait until February. I give this a validity rating (from 1 to 10) of 4.


********
UPDATE FEBRUARY 19, 2010: -- We patiently waited and monitored the StarViewer Team's web site for the "proof" that claimed would be forthcoming. Needless to say, it never materialized. Also, the initil popularity of their claim appears to have been nothing more than a way to attract a large viewership. The web site now is full of ridiculous claims, including some satirical stories taken from "the onion" (a very funny site) which the SV Team promoted as "real." There is no mention of the mathematical validation that was expected with regards to the G1.9 object. Perhaps the validation disproved their theory... perhaps it was never going to be validated by anyone... I think it is safe to take this theory of object G1.9 being a brown dwarf down to ZERO possibility!
********
Other Possibilities for Planet-X?
We'll mention one more, since it is the most popular one mentioned on the internet. It involved a statement made by some NASA scientists following the launch and retrieved data from IRAS, the infrared detection satellite that was launched back in 1983. A story ran in the Washington Post on December 30, 1983 with the headline, Possibly as Large as Jupiter; Mystery Heavenly Body Disccovered. Written by Thomas O'Toole it read as follows:
A heavenly body possibly as large as the giant planet Jupiter and possibly so close to Earth that it would be part of this solar system has been found in the direction of the constellation Orion by an orbiting telescope aboard the U.S. infrared astronomical satellite. So mysterious is the object that astronomers do not know if it is a planet, a giant comet, a nearby "protostar" that never got hot enough to become a star, a distant galaxy so young that it is still in the process of forming its first stars or a galaxy so shrouded in dust that none of the light cast by its stars ever gets through.
"All I can tell you is that we don't know what it is," Dr. Gerry Neugebauer, IRAS chief scientist for California's Jet Propulsion Laboratory and director of the Palomar Observatory for the California Institute of Technology, said in an interview.
The most fascinating explanation of this mystery body, which is so cold it casts no light and has never been seen by optical telescopes on Earth or in space, is that it is a giant gaseous planet as large as Jupiter and as close to Earth as 50 trillion miles. While that may seem like a great distance in earthbound terms, it is a stone's throw in cosmological terms, so close in fact that it would be the nearest heavenly body to Earth beyond the outermost planet Pluto.
"If it is really that close, it would be a part of our solar system," said Dr. James Houck of Cornell University's Center for Radio Physics and Space Research and a member of the IRAS science team. "If it is that close, I don't know how the world's planetary scientists would even begin to classify it."
The mystery body was seen twice by the infrared satellite as it scanned the northern sky from last January to November, when the satellite ran out of the supercold helium that allowed its telescope to see the coldest bodies in the heavens. The second observation took place six months after the first and suggested the mystery body had not moved from its spot in the sky near the western edge of the constellation Orion in that time.
"This suggests it's not a comet because a comet would not be as large as the one we've observed and a comet would probably have moved," Houck said. "A planet may have moved if it were as close as 50 trillion miles but it could still be a more distant planet and not have moved in six months time."
I could go on and on about why this is not true. But a paper published by the same astrophysicists disclosed that the "mysterious object" was a distant galaxy -- one of the first of its kind to emit light in the infrared spectrum. The article, Unidentified IRAS sources -- Ultrahigh-luminosity galaxies appeared in the Astrophysical Journal. Here is the abstract:

Abstract Optical imaging and spectroscopy measurements were obtained for six of the high galactic latitude infrared sources reported by Houck, et al. (1984) from the IRAS survey to have no obvious optical counterparts on the POSS prints. All are identified with visually faint galaxies that have total luminosities in the range 5 x 10 to the 11th power stellar luminosity to 5 x 10 to the 12th power stellar luminosity. This luminosity emerges virtually entirely in the infrared. The origin of the luminosity, which is one to two orders of magnitude greater than that of normal galaxies, is not known at this time.
So what now? No Planet-X after all?
There's a lot of subtle fear with the approaching "doomsday" of 2012. We live in a world where the economies have failed, our governments have lied to us and there seems to be little hope. This fear is based, in part, on our collective "gut feeling" that something big and bad is on the event horizon. We sense it is something much bigger than our own obvious ineptitude at running the world. We look to space for the source of this catastrophe.
Our interest in Planet-X was first triggered by the writings of Zecharia Sitchin, whose translations and interpretations of the oldest known civilization, the Sumerians, gave us a cosmology that included what he called "The Twelfth Planet."



Sitchin's work with ancient texts, specifically the Enumma Elish, is brilliant. The cosmology includes an extra, as yet undiscovered planet, which is similar to the descriptions used by NASA and the Starviewer Team. This planet is in an eliptical orbit with a "year" equal to an amazing 3600 earth years. This long orbit is why the planet -- called Nibiru by the ancients -- has eluded observation with current telescopes and satellites.
Embedded with the cosmology of the Sumerians is the description of an alien race of beings who came to our planet to mine precious minerals and who genetically altered our species. This latter bit of the tale in the Sumerian writing has caused the cosmology to be thrown out along with the aliens. But it does not negate the cosmology.
FACTS:
There is indeed something "out there" that approximates Planet-X, Nibiru, a brown dwarf... It has been proven but not seen. Readers can explore the mathematical models that demonstrate the disruptions in the Oort Cloud, comets and our Sun in a previous article on viewzone.
At the present time we seem to be experiencing an unusually quiet period of what was supposed to be the most violent 11-year solar cycle in history. According to the theory of barycenters, this must be due to the gravitational effects of some massive body in our Solar System, preventing the usual disruptions associated with the 11+ year orbits of Jupiter.
Recent unpredicted asteroid activity suggests that something is perturbing the Kuiper Belt and Oort Cloud.
But until we can get reliable information from scientists -- or even amateurs -- who are willing to give their names and share their information for public scrutiny, we will always be suspicious when someone yells, "The sky is falling!"



Španělština Astronomové Reklamace Dwarf ne. Beyond Pluto Myšlenka byla objevena nová planeta v naší sluneční soustavě je velmi vzrušující. Ještě více, protože mnoho teorií o "planetě-x" nebo "Nibiru" je spojena s prostorem cizince a proroctví o konci světa 2012. Vědci se v místech, jako je NASA a známé observatoře byly odkloněny šetření o objevu o několik let, a to především proto, že se obávali spojené s těmito "okrajové" teorie. Ale to líbí nebo ne - to se stalo. No ... Podle španělského týmu artronomers, kteří si říkají StarViewer týmu. Skupina z kola všechny novinky webových stránek v posledních dvou týdnů, tvrdí, že objevil něco velmi významného. Je to skoro dvakrát větší než Jupiter a těsně za našimi nejvíce planetoida, Pluto. I když to není planeta, zdá se, že planety nebo velkých satelitů obklopovat to. To je to, co astronomové nazývají "hnědého trpaslíka" a její oficiální název je "G1.9". Co je hnědý trpaslík? Nejprve si vysvětlíme, co tyto astronomové objevili. Pak budeme diskutovat, jak se objevil. Na nebezpečí, že vědecky vágní, pokusím se vysvětlit současné chápání toho, jak tvoří hvězdy a planety ve vesmíru. Všechny věci přitahuje další věci. Větší hmotnost a přilákat k ní menší hmotností. V tomto prostoru má za následek rostoucí oblaka hmoty, které mají tendenci se shlukují a přilákat další věci. Jelikož většina hmoty ve vesmíru je plynné, tyto mraky nakonec se tak hustý, že se zhroutí do husté plynné koule. Když to tam je obvykle nějaké "zbude" záležitost, která tvoří kruh kolem koule. Dojde-li dost hmoty v oblasti vodíku, může například způsobit tolik kompresi na shpere jádra atomů vodíku, které začnou spojí a fusion-reakce zapálí novorozence hvězda. V této reakci dva atomy vodíku se sdružují a vytvářejí jeden atom hélia a uvolnění další energie záření. Vědci se domnívají, že minimální množství potřebné k zapálení Slunce je asi 13 krát známé hmotnosti planety Jupiter - psaný jako "13MJ." Je-li hmotnost je nižší než tato, tlak v jádru nestačí k zapálení a koule bude horké koule plynu, tzv. "hnědého trpaslíka." Jako nová hvězda rotuje, disk, které ji obklopují, se postupně ochlazuje, a věc formy těžší prvky jako kovy a minerály. Tyto "kameny" nakonec se shlukují a tvoří pevné koule s názvem planety. Někdy pevné koule budou přitahovat některé z plynu, který je na disku, což bude mít za následek plynný obr, jako je Jupiter a Saturn, která má pevné jádro, ale husté plynné atmosféry. Tyto "plynný obr" planet může být velmi masivní, ale vzhledem ke své pevné jader, a proto nemohou vznítit a stát se hvězdami. Tento hnědý trpaslík Tato nově objevené "hnědý trpaslík" je věřil k se tvořili od stejného kondenzovaných látek, které zrodilo naše Slunce. To je věřil, že po velkých planet, které okolo Slunce, oni ho tlačil k okraji sluneční soustavy, kde tvořil kouli o 1.9MJ - výrazně nižší než množství potřebné k zapálení jako "slunce".

Nemesis teorie společník Slunce není nová. To bylo často popisováno jako Nemesis, po postavou řecké mytologie. Mytologické Nemesis byl duch boží pomsty proti těm, kteří podlehnou arogance, mstivý osud ztělesněn jako bohyně nemilosrdný. Jméno Nemesis se týká řecké slovo znamená "dát to, co má". Nemesis je nyní často používán jako termín popisovat něčí nejhorším nepřítelem, obvykle někdo nebo něco, co je přesný opak sebe sama, ale je také nějak podobné. Například, je profesor Moriarty často popisována jako nemesis Sherlocka Holmese. "Proti dosud podobné" je dokonalý popis společníka naše Slunce. Ale jméno Nemesis také znamená, zlověstný charakter. Bude to nová Nemesis být prospěšné nebo škodlivé pro naše životy? Mnoho slunce, které pozorujeme v galaxii jsou součástí binárních systémů nebo dvojité hvězdy. Tam je debata o tom, jak dvě slunce, z jednoho kondenzované oblak hmoty. Někteří věří, že oba tvoří ve stejné době, jiní se domnívají, že rozdělení po vytvoření jednoho velkého ne. Někdy se obě sféry jsou schopné syntézy a obě slunce rozzářit, které obepíná kolem sebe imaginární bod volání barycenter. Někdy jen jeden ne. dosahuje 13MJ a zapaluje, zatímco jeho společník menší, hnědý trpaslík, svítí tlumeně a vyzařuje teplo. Astronomové většinou vidí jen nejjasnější ze dvou, ale proto, že oba kruhu kolem společného barycenter, kolébat se ukazuje hmotnost neviditelného společníka. Jsme blízko našeho Slunce a na jeho gravitační vliv. Tak jak jsme cestovat vesmírem, zdá se nám, že G1.9 se pohybuje mezi našimi Elipse nejvíce planetka, Pluto, a na okraji naší sluneční soustavy, u Oortova oblaku.

Nově objevený hnědý trpaslík je údajně nachází jen asi 60 až 66 AU (1 AU = vzdálenost od Slunce na Zemi) od nás (jeho parigee), v současné době ve směru souhvězdí Střelce. Z důvodu pravidelné gravitačních poruch v oblasti dalšího z vesmíru, konkrétně do Oortova oblaku, španělská skupina astronomů věří G1.9 cestuje v eliptické dráze se prodlužuje možná stovky AU za nejvzdálenější známé planety (jeho apogee). Jeho pozice těsně za Pluta naznačuje, že je na svého největšího přiblížení ke Slunci a Zemi. Vesmír se jeví poměrně bez nečistot [viz obrázek výše] uvnitř drah planet. Je to proto, že gravitace každé planety (velké množství), účinně shromažďuje meziplanetární úlomků (malé množství). Ale existují výjimky.

Pásy Debris mezi Marsem a Jupiterem, uvidíte kruh úlomků tzv. pásu asteroidů. Předpokládá se, že planeta obíhá jednou v této oblasti předtím, než to bylo rozpráší nějaký typ nárazu. Mnozí teoretici věří, že toto bylo způsobeno tím, že vstoupil rogue planeta sluneční soustavy - opět naráží na existenci nějakého neznámého člena našeho planetárního systému. Mimo nejvíce planetoidě, Pluto, tam je velký kruh trosek tzv. Kuiperova pásu. Zatímco pásu asteroidů je složen převážně z rocku a metalu, jsou objekty Kuiperova pásu složený převážně z mražených těkavých látek (tzv. "ledy"), jako je metan, amoniak a voda. Jak se dostaneme k okraji sluneční soustavy zadáme další trosky zóny, Oortova oblaku. Oortův není kapela trosek, ale spíše kulovité skořápky, která obklopuje Sluneční soustavu a rozšiřuje se až k okraji gravitačního pole Slunce. Tento region je myšlenka obsahovat zmrazené shluky vody, methanu, ethanu, oxidu uhelnatého a kyanovodíku. Je to také rodné místo komet. Nicméně, objev objektu 1996-PW, asteroid na oběžné dráze více typické dlouhé období-kometa, naznačuje, že oblak může být také domů do kamenných objektů. Debris "fly-papír" Jupiter a Saturn jsou velmi rozsáhlé a mají tak silnou gravitaci, že přitahují meteorů a komet vstupu planetární zóny naší sluneční soustavy. Chrání menší planety podobné naší Zemi před dopady, které se chovají jako fly-papír pro meteory, komety a asteroidy. V srpnu roku 2009, Jupiter zachytil velký asteroid, který vstoupil do planetární zóny nečekaně, i přes snahu astronomů sledovat tyto nebezpečné předměty. To je věřil, že tento asteroid byl rozrušený tím, trajektorie G1.9, který doposud nebyl rozpoznán a vyúčtovány. Poznámka: tmavá skvrna [vpravo nahoře] na severní polokouli Jupitera, kde byl dopad asteroidu. Jak byla objevena ... kontroverze Mohli byste se ptát, proč astronomové nikdy zjištěna před tímto objektem. Ve skutečnosti, že ano. G1.9 byl poprvé identifikován jako "pozůstatek supernovy" v roce 1984 Dave Green z University of Cambridge a později studoval podrobněji s velmi NRAO Large Array radioteleskopu v roce 1985. Protože to bylo neobvykle malý supernovy to byla myšlenka být mladý - méně než asi 1000 let. Ale v roce 2007, X-ray připomínek s NASA Chandra X-ray Observatory odhalila, že objekt byl mnohem větší než poslední době to bylo pozorováno! To rostl ve velikosti 16%. Diví se toto pozorování, Very Large Array zopakovala své vyjádření ze dne 23. lety, a ověří, že se zvýšil ve velikosti se značně. S vědomím, že supernova nešíří to rychle, pokud se právě explodoval, ale vysvětlil, že G1.9 musí být "velmi mladé" supernovy - možná ne více než 150 let. Ale žádný záznam viditelné supernovy bylo zjištěno, že odpovídají historickému období (asi v době americké občanské války). Španělština astronomové sledovat tento objekt s velkým zájmem, protože předpokládali jeho vzhled. Gravitační anomálie byly uvedeny v Oortova oblaku na nějakou dobu, což naznačuje, poruchy byly způsobeny v blízkosti objektu se značnou hmotností. Oznámení, že G1.9 vzrostly ve velikosti nebylo pro ně tajemstvím. To je přesně to, co by očekávali, jak objekt přiblížila k Zemi.
Objekt, G1.9 [výše právo] je v současné době nachází ve směru z centra naší Galaxie, Střelec, který svítí jasná v infračerveném spektru tomto obrázku. Vzhledem k jasnému pozadí G1.9 není vidět v normálním světle vlnové délky.
Samozřejmě tam je diskuse. Španělština asrtonomers, kteří si říkají "Starviewer Team" musí ještě přesvědčit, vědecké obce, aby G.19 není supernova, ale hnědého trpaslíka uvnitř naší sluneční soustavy. To není snadný úkol. Ale my jsme požádali je, aby to jen, že v tomto článku.
Obrázek [nad] ukazuje důkaz, že objekt se zvýšila ve velikosti nad 23 let, bylo pozorováno. Na levé, modré kulovitý tvar byl zaznamenán v rádiových vlnových délkách v roce 1985 Very Large Array. Obrázek vpravo ukazuje stejný názor v roce 2008. Je zřejmé, že objekt je větší, ale kritici říkají, že to není proto, že objekt je blíž, ale spíše to, že zbytkové "shell" z explodující hvězdy má pokročilého ven z jeho původu. Oni poznamenají, tvar, není sférické, ale v souladu s typem zbytků obvykle pozorované u supernovy.
V tomto obrázku [výše] vidíme původní 1985 rádiové emise obrázek z VLA v porovnání s 2007 x-ray image přijatých observatoře Chandra. Kritici zase poukazují na nedostatek centrální obrazu (tj. tam, kde je hnědý trpaslík?) A otázka, proč obíhají planety vyzařují nepravidelného tvaru x-paprsky.
My jsme dali na tyto otázky se Starviewer týmu. (čeká se na jejich odpovědi).
Na obrázku výše byly poskytnuty Starviewer Team. Ukazuje objektu G1.9 vlevo a známý hnědý trpaslík, Gilese 229A vpravo. Se díváme na emise mikrovlnná pásma, které ukazují na vyzařované teplo z každého zdroje. Tmavě červené oblasti nejteplejší. Zaznamenali jsme, že G1.9 má solidní tepelné emise podobný Gilese 229A. Starviewer Tým se zdá být důkazem, že pokud se opravdu G1.9 supernovy, můžeme očekávat, že kulové plochy by být v pohodě, od horkého plynu a vyvřelý z explodující hvězdy by byly soustředěny v okolí shellu. Vědci podporující "supernovy teorie" nám připomínají, že skořápka supernovy je vlastně koule, což znamená, že teplo podpisu jeví kruhový. Tato supernova je také údajně velmi malé - asi 150 let - tak to by ještě pěkně horký. Žádají nás, abychom pro zobrazení tepla podpis os další supernova a poskytnout příklad infračerveného záření scan pro Cygnus-Loop supernova níže: Vědci připomínají, že vyjádření, G1.9 byly provedeny 23 lety a poslední pozorování ukazují, že objekt má výrazně posunul jako obíhající planeta nebo hnědý trpaslík by se očekávalo. Jak si to vysvětlit? Když jsme náhledu tento článek Starviewer týmu, jsme požádali, aby nám zaslali vyvracení. Myslíme si, že jsme se zaměřili na Achillies Heel svých tvrzení. Čekali jsme na odpověď a obdržel následující prohlášení, která byla přeložena na nás:

    
1.-Někteří samozvaní-motivované Mezinárodní výbor astronomů, jejich vlastní innitiative, jsou v současnosti přesný výpočet dráhy na Hnědý trpaslík Sagitarius-Oortův-Kuiperův rozrušení pomocí StarViewerTeam práce listů na Lissauser, Murray a Matese původní návrhy. Závěrečná zpráva bude zveřejněna do února 2010. 2.-existují obrovské vědecké důkazy týkající se skutečností, že Cosmic příčiny a hnědého trpaslíka, jsou skutečné příčiny klimatických změn. Dne 10. července, Dr.Paul Clark, který je zveřejněn na Science.com článek týkající se této záležitosti, a téměř 700 vědců podepsalo menšiny zprávy o klimatických změnách.
Zdá se, že důkazy jsou inferenční a na základě matematiky. Takže musíme počkat až do února. Dávám to Platnost hodnocení (1 - 10) ze dne 4..
******** UPDATE 19 února 2010: - jsme trpělivě čekali a sledovali StarViewer týmu webové stránky pro "důkaz", který tvrdil, bude brzy. Netřeba dodávat, že se nikdy neuskutečnil. Také initil popularita jejich tvrzení, zdá se, že nic jiného než způsob, jak přilákat velkou sledovanost. Na webových stránkách je nyní plný směšné tvrzení, včetně některých satirické příběhy převzaté z "cibule" (velmi vtipné stránky), který SV Team propagována jako "skutečné". Není tam žádná zmínka o matematické potvrzení, které bylo očekáváno s ohledem na předmět G1.9. Možná validace vyvrátil jejich teorie ... snad to nikdy nemohla být ověřena někdo ... Myslím, že to je bezpečné, aby tuto teorii objektu G1.9 je hnědý trpaslík až na nulu možnosti! ******** Ostatní Možnosti Planet-X? Budeme se zmínit ještě jednu, neboť se jedná o jeden z nejoblíbenějších uvedeno na internetu. Jednalo se o prohlášení některých vědců NASA po startu a získat data z IRAS, že infračervené detekce satelit byl vypuštěn v roce 1983. Příběh běžel v listu Washington Post dne 30.prosince 1983 s titulkem, možná tak velká jako Jupiter, Mystery Heavenly Body Disccovered. Written by Thomas O'Toole to zní takto: těleso možná stejně velké jako obří planeta Jupiter a možná tak blízko Země, že by součástí této sluneční soustavě byl objeven ve směru souhvězdí Orion od oběžné dráze dalekohled na palubě amerického Infrared Astronomical Satellite. Tak tajemná, je objekt, který astronomové nevím, jestli to je planeta, obří kometa, nedaleko "protostar", které se nikdy dostatečně horký, aby se stal hvězdou, vzdálené galaxii tak mladí, že je stále v procesu formování jeho první hvězdy a galaxie tak zahalen v prachu, že žádný z lehkých odevzdaných jeho hvězdy vůbec projde. "Jediné, co mohu říct je, že nevíme, co to je," Dr. Gerry Neugebauer, IRAS vedoucí vědecký pracovník kalifornské Jet Propulsion Laboratory a ředitel Palomar Observatory v California Institute of Technology, řekl v rozhovoru. Nejvíce fascinující vysvětlení tohoto tajemství těla, které je tak studená, že vrhá světlo není a nikdy nebyl viděn optické teleskopy na Zemi nebo ve vesmíru, je, že je obří plynné planety tak velká jako Jupiter a co nejblíže k Zemi za 50 bilionů kilometrů. Ačkoli se to může zdát jako velká vzdálenost v pozemské oblasti, je co by kamenem dohodil do kosmologické pojmy, tak blízko, ve skutečnosti, že by nejbližší těleso k Zemi po nejvzdálenější planety Pluto. "Pokud je to opravdu tak blízko, že by bylo součástí naší sluneční soustavy," řekl Dr. James Houck Centra Cornellovy univerzity pro Rádio fyziky a výzkum vesmíru a člen týmu vědy IRAS. "Pokud je to tak blízko, já nevím, jak na světě planetární vědci by dokonce začít klasifikovat." Tajemství tělo bylo vidět dvakrát infračervený satelit, protože naskenované severní obloze od letošního ledna do listopadu, kdy se satelit vyčerpal supercold helia, že umožnila svým dalekohledem vidět nejchladnější subjekty v nebesích. Druhé pozorování proběhlo šest měsíců po první a navrhl tajemství tělo se ani nehnul od své místo na obloze nedaleko západního okraje souhvězdí Oriona v té době. "To naznačuje, že to není kometa, protože kometa by neměla být tak velká jako jeden jsme pozorovat a kometa pravděpodobně by se stěhoval," řekl Houck. "Planeta se mohl posunout pokud by byla tak blízko, jak 50 bilionů mil, ale to mohlo být ještě více vzdálené planety a ne se přestěhovali do šesti měsíců." Mohl bych pokračovat dál a dál o tom, proč to není pravda. Ale dokument zveřejněný téhož zpřístupněn astrofyziků, že "záhadný objekt" byl vzdálené galaxii - jeden z prvních svého druhu, které vyzařují světlo v infračerveném spektru. Tento článek, Neznámí IRAS zdroje - Ultrahigh-světelnosti galaxie objevil v časopise Astrophysical Journal. Zde je abstraktní:

    
Abstrakt Optické zobrazování a spektroskopie měření byly získány za šest vysokých galaktických šířky infračervené zdroje hlásí Houck, et al. (1984) z průzkumu IRAS, že nemá žádné zjevné optické protějšky na otisky POSS. Všechny jsou označeny vizuálně slabých galaxií, které mají celkem luminosities v rozmezí 5 x 10 na 11. moc hvězd světelnosti až 5 x 10 na 12. moc hvězd světelnosti. Tato svítivost vzniká prakticky zcela v infračervené oblasti spektra. Původ světelnosti, což je jedna až o dva řády vyšší než u běžných galaxií, není známo, v této době.
Takže co teď? Ne Planet-X po tom všem? Je tu hodně subtilní strachu se blíží "soudného dne" v roce 2012. Žijeme ve světě, kde se ekonomik selhaly, naše vlády lhal nám a zdá se, že jen malá naděje. Tato obava je založen částečně na naše kolektivní "intuice", že něco velkého a špatného je na horizont událostí. Máme pocit, že je něco mnohem větší, než naše vlastní hloupost zřejmé, na běh světa. Se podíváme do vesmíru zdroj této katastrofy. Náš zájem Planet-X byl poprvé spuštěn spisy Zecharia Sitchin, jejichž překlady a výklady nejstarší známé civilizace Sumerů, nám kosmologii, která zahrnovala to, co nazval "Dvanáctá planeta".

Sitchin práce s starověkých textů, konkrétně Enumma Elish, je brilantní. Kosmologie zahrnuje další, dosud neobjevené planety, které je podobné označení používané NASA a Starviewer týmu. Tato planeta je v eliptical dráze s "rok" rovná úžasné zemi 3600 let. Toto je důvod, proč dlouhodobé oběžné dráze planety - zvané Nibiru od starověku - uniká pozorování se současnými dalekohledy a satelity. S vestavěnými kosmologie Sumerů je popis mimozemská rasa bytostí, kteří přišli do naší planetě k mé drahé minerály, a kteří geneticky upravených náš druh. Tento druhý kousek příběhu v Sumerian písemně způsobil kosmologie, které mají být vyhozen spolu s mimozemšťany. Ale to nepopírá kosmologie. FAKTA: Tam je opravdu něco "tam venku", který se blíží Planet-X, Nibiru, hnědého trpaslíka ... Bylo prokázáno, ale není vidět. Čtenáři mohou zkoumat matematické modely ukazují, že narušení Oortova oblaku, komety a naše Slunce v předchozím článku o viewzone. V současné době jsme se zdají být zažívá nezvykle klidné období, co mělo být nejkrutější 11-letého slunečního cyklu v historii. Podle teorie barycenters, musí to být způsobeno gravitační účinky některých mohutné tělo v naší sluneční soustavě, prevenci narušení obvykle spojena s 11 + roku oběžné dráhy Jupitera. Nedávné unpredicted asteroid činnost naznačuje, že něco není rušivé Kuiperova pásu a Oortova oblaku. Ale dokud se nám nepodaří získat spolehlivé informace od vědců - nebo dokonce i amatérů - kteří jsou ochotni dát jejich jména a sdílet informace o veřejné kontrole, budeme vždy podezřelé, když někdo křičí, "nebe padá!"


الأسبانية الفلكيون المطالبة القزم الشمس وراء كوكب بلوتو فكرة وجود الكوكب الجديد الذي اكتشف في المجموعة الشمسية هو مثير جدا. حتى أكثر من ذلك بسبب العديد من النظريات حول "الكوكب العاشر" أو "نيبيرو" ارتباطهم الأجانب الفضاء والنبوءات يوم القيامة من عام 2012. العلماء في أماكن مثل وكالة ناسا والمراصد الشهير قد اعترضتا على استفسارات حول اكتشاف لبضع سنوات الآن ، وذلك أساسا لانهم يخشون المرتبطة بهذه الهامشية "" النظريات. ولكن شئنا أم أبينا -- وقد حدث ذلك. كذلك... وفقا لفريق من artronomers الإسبان الذين يطلقون على أنفسهم StarViewer فريق. قامت المجموعة بعدة جولات في كل المواقع على الشبكة الإخبارية في الأسبوعين الماضيين ، إذ زعموا أنهم اكتشفوا شيئا هاما للغاية. انه يكاد يكون ضعف حجم كوكب المشتري وعادل خارجة عن إرادتنا أبعد الكويكب ، وبلوتو. على الرغم من انها ليست على كوكب الأرض ، يبدو أن لديها الكواكب أو الأقمار الصناعية الكبيرة التي تحيط به. وهذا ما ندعو علماء الفلك على "البني نجم قزم" واسمها الرسمي هو "G1.9". ما لبراون نجم قزم؟ أولا سنقوم شرح ما هي هذه قد اكتشف علماء الفلك. ثم سنناقش كيف عثرت عليه. في خطر التعرض للعلميا غامضة ، سأحاول أن أشرح الفهم الحالي لكيفية تشكل النجوم والكواكب في الفضاء. كل المسألة تجتذب المسألة الأخرى. كتلة كبيرة سوف تجتذب الجماهير أصغر تجاهها. في الفضاء هذه النتائج في السحب المتزايد من المسألة التي تميل إلى أن تتجمع وجذب المزيد من هذه المسألة. لأن معظم هذه المسألة في الفضاء هو الغازي ، في نهاية المطاف الحصول على هذه الغيوم الكثيفة التي كانت حتى انهيار في المجالات الغازية الكثيفة. عندما يفعلون ذلك عادة ما يكون هناك بعض "غادرت من فوق" المسألة التي تشكل حلقة حول المجال. إذا كان هناك ما يكفي من هذه المسألة في مجال الهيدروجين ، على سبيل المثال ، فإنه يمكن أن يسبب الكثير من الضغط على shpere الأساسية للأن تبدأ ذرات الهيدروجين لتلتحم مع بعضها والانصهار في رد الفعل وتشتعل ولد نجم جديد. في هذا رد فعل اثنين من ذرات الهيدروجين معا لتكوين ذرة هيليوم واحدة وتطلق الطاقة الزائدة في شكل إشعاع. يعتقد العلماء أن كتلة الحد الأدنى اللازم لاشعال الشمس حوالي 13 أضعاف المعروف الشامل للكوكب المشتري -- كما كتبت "13MJ". إذا كان الإعلام هو أقل من هذا ، فإن الضغط في الأساسية ليست كافية لإشعال المجال وسوف تكون الكرة من الغاز الساخن ودعا قزم "البني". كما نجم جديد يدور ، والقرص المحيطة به ، ويبرد تدريجيا في هذه المسألة أشكال عناصر أثقل مثل المعادن والفلزات. هذه الصخور "" في النهاية تتجمع وتشكل المجالات صلبة تسمى كواكب. أحيانا الكرة الصلبة سيؤدي إلى جذب بعض من الغاز الموجود في القرص ، وهذا سيؤدي إلى غازية عملاقة مثل المشتري وزحل ، والذي له نواة صلبة ولكن على الغلاف الجوي السميك الغازية. هذه "العملاقة للغاز" الكواكب يمكن أن تكون ضخمة جدا ولكن ، لما لها من النوى الصلبة ، فإنها لن تشعل ويصبحوا نجوما. هذا القزم براون هذا المكتشفة حديثا "القزم البني" ويعتقد أن تشكلت من نفس المادة المكثفة التي أنجبت شمسنا. يعتقد أنه ، بعد أن الكواكب الكبيرة التي تشكلت حول الشمس ، وأنها دفعتها إلى حافة النظام الشمسي حيث شكلت المجال حول 1.9MJ -- أقل بكثير من كتلة الضرورية لإشعال بأنها الشمس "."

ونظرية عدو الشمس مصاحب ليست جديدة. وكثيرا ما وصفت بأنها العدو ، وبعد هذا الرقم في الميثولوجيا اليونانية. وكان العدو اسطورية روح الانتقام الإلهي ضد أولئك الذين الخضوع لغطرستها ، مصير انتقامية جسد بوصفها آلهة قاسية. والعدو هو اسم المتصلة معنى الكلمة اليونانية "لاعطاء ما هو مستحق". الأبرز الآن كثيرا ما تستخدم كمصطلح لوصف واحد هو أسوأ عدو ، وعادة شخص أو شيء ما هو عكس ذلك تماما من النفس ، بل هو أيضا بطريقة مماثلة. على سبيل المثال ، البروفيسور موريارتي وكثيرا ما يوصف بأنه العدو اللدود لشيرلوك هولمز. "المعاكس بعد مماثلة" هو الوصف الأمثل لمصاحب لشمسنا. ولكن العدو اسم ينطوي أيضا على الطبيعة الشريرة. هذا العدو الجديد سوف تكون مفيدة أو ضارة لحياتنا؟ شموس كثيرة التي نلاحظها في المجرة هي جزء من نظام ثنائي أو النجوم المزدوجة. هناك نقاش حول كيفية اثنين من شموس شكل سحابة مكثف واحد من هذه المسألة. يعتقد البعض أن كلاهما شكل في الوقت نفسه ، وآخرون يعتقدون أنهم انقسام في أعقاب قيام دولة واحدة ضخمة الشمس. في بعض الأحيان كلا المجالين هي قادرة على الانصهار وكلا شموس بريق لامع ، يحاصرون بعضهم البعض حول وجود نقطة وهمية استدعاء barycenter. في بعض الأحيان واحدة فقط يبلغ الشمس 13MJ والتهابا ، في حين أن رفيقه الأصغر ، وقزم أسمر ، ويضيء بشكل خافت ويشع حرارة. علماء الفلك عادة لا يمكن إلا أن نرى ألمع من اثنين ، بل لأنهم على حد سواء الدائرة حول barycenter المشتركة ، وتمايل يكشف عن كتلة رفيق الغيب. نحن قريبون من شمسنا ونفوذها داخل الجاذبية. بحيث أننا السفر عبر الفضاء ، يبدو لنا أن G1.9 تتحرك في elipse بين بلدينا أبعد الكويكب ، وبلوتو ، وعلى حافة نظامنا الشمسي ، بالقرب من سحابة أورت.

قزم بني المكتشفة حديثا تشير التقارير إلى أن تقع على بعد حوالي 60 إلى 66 للاتحاد الافريقي (1 الاتحاد الافريقي = المسافة من الشمس الى الارض) منا (وparigee) ، حاليا في اتجاه كوكبة القوس. بسبب الاضطرابات الجاذبية الدورية في مناطق أخرى من الفضاء ، وتحديدا في سحابة أورت ، والمجموعة الاسبانية من الفلكيين يعتقدون G1.9 يسافر في مدار اهليلجي تمديد وربما مئات من الاتحاد الافريقي وراء أبعد الكواكب المعروفة (أوج ازدهارها). موقفه فقط بعد مدار بلوتو يوحي أنها في دورتها نهج أقرب إلى الشمس والأرض. الفضاء يبدو خاليا نسبيا من الحطام [انظر الصورة أعلاه] داخل مدارات الكواكب. ذلك لأن جاذبية كل كوكب (كتلة كبيرة) على نحو فعال بجمع حطام الكواكب (الكتلة الصغيرة). ولكن هناك استثناءات.

أحزمة من الحطام بين المريخ والمشتري ستشاهد حلقة من الحطام يسمى حزام الكويكبات. أنه يعتقد أن هذا الكوكب مرة دارت في هذا المجال قبل ان المسحوق من قبل بعض نوع من التأثير. ويعتقد كثير من منظري هذا ناجم عن الكوكب المارقة التي دخلت في النظام الشمسي -- مرة أخرى ملمحا الى وجود بعض الاعضاء غير معروف لدينا نظام الكواكب. أبعد من الكويكب أبعد ، بلوتو ، هناك حلقة كبيرة من الحطام يسمى حزام كويبر. في حين أن حزام الكويكبات يتكون أساسا من الصخور والمعادن ، وحزام كويبر كائنات تتألف في معظمها من المواد المتطايرة المجمدة (يطلق عليه "الثلوج") ، مثل الميثان والأمونيا والماء. فيما نصل الى حافة النظام الشمسي ونحن ندخل منطقة أخرى من الحطام ، وسحابة أورت. وأورت ليس عصابة من الحطام ، بل قذيفة كروية الذي يحيط النظام الشمسي ، ويمتد إلى حافة الشمس مجال الجاذبية. هذه المنطقة هي التي يعتقد أنها تحتوي كتلا مجمدة من الماء والميثان والإيثان وأول أكسيد الكربون وسيانيد الهيدروجين. انها ايضا مكان الميلاد من المذنبات. ومع ذلك ، اكتشاف وجوه 1996 - الأسبق ، كويكب في مدار أكثر نموذجية لفترة طويلة المذنب ، يوحي بأن سحابة قد تكون موطنا لالأجسام الصخرية. الحطام "تطير ورقة" المشتري وزحل واسعة النطاق وبالغة لديها مثل هذه الجاذبية القوية على انهم جذب الشهب والمذنبات التي تدخل المنطقة الكواكب من نظامنا الشمسي. فهي تحمي أصغر الكواكب مثل كوكبنا الأرض من آثار ، وهو يتصرف وكأنه يطير ورقة عن الشهب والمذنبات والكويكبات. في آب / أغسطس من عام 2009 ، استولت على المشتري الكويكب الكبيرة التي دخلت المنطقة الكواكب بشكل غير متوقع ، على الرغم من جهود علماء الفلك على تتبع هذه الكائنات الخطرة. ومن المعتقد أن هذا الكويكب منزعجة من مسار G1.9 ، التي كانت حتى الآن ، لم يتم التعرف على واستأثرت. ملاحظة : بقعة داكنة [أعلى يمين] في النصف الشمالي من كوكب المشتري ، حيث كان التأثير الكويكب. كيف تم اكتشاف ذلك... الجدل قد تتساءلون لماذا لم اكتشف علماء الفلك هذا الكائن من قبل. في الواقع فعلوا. G1.9 كان أول تعرف بأنها "بقايا سوبر نوفا" في عام 1984 على يد ديف غرين من جامعة كامبريدج ودرس في وقت لاحق بمزيد من التفصيل مع NRAO في مصفوفة كبيرة جدا تلسكوب لاسلكي في عام 1985. لأنها كانت صغيرة بشكل غير معتاد للسوبر نوفا أنه كان يعتقد أن الشباب -- أقل من حوالي 1000 سنة. ولكن في عام 2007 ، اكس راي الملاحظات المقدمة مع ناسا شاندرا للأشعة السينية مرصد كشف عن أن هدفها هو أكبر بكثير من المرة الماضية ، لوحظ! انها نمت في الحجم بنسبة 16 ٪. في حيرة من هذه الملاحظة ، وكرر اسعة جدا من ملاحظاتها قبل 23 عاما ، والتحقق من أنه قد زاد في حجم كبير. مع العلم أن سوبر نوفا لا توسيع هذا على وجه السرعة ، ما لم تكن قد انفجرت للتو ، فقد أوضح أن G1.9 يجب أن يكون "صغيرا جدا" سوبر نوفا -- وربما لا يزيد على 150 عاما. ولكن لا يوجد سجل للسوبر نوفا واضحا قد تم العثور على المقابلة لتلك الفترة التاريخية (الوقت تقريبا من الحرب الأهلية الأمريكية). علماء الفلك الاسبانية قد تعقب هذا الكائن باهتمام كبير لأنها كانت تتوقع ظهورها. شذوذ الجاذبية قد تظهر في سحابة أورت لبعض الوقت ، يشير الى ان الاضطرابات سببها كائن قريب مع كتلة كبيرة. الاعلان عن ان G1.9 قد زادت في حجم الغموض لم تكن لهم. ذلك هو بالضبط ما كانوا يتوقعون مثل كائن اقترب من الأرض.
الكائن ، G1.9 [أعلاه الحق] هو الموجود حاليا في اتجاه مركز مجرتنا ، القوس ، الذي يضيء هذه الصورة المشرقة في طيف الأشعة تحت الحمراء. بسبب G1.9 مشرق خلفية غير مرئية في موجات الضوء العادي.
طبعا هناك جدل. وasrtonomers الإسبانية ، الذين يطلقون على أنفسهم "فريق Starviewer" ما زال يتعين عليها إقناع المجتمع العلمي الذي G.19 ليس سوبر نوفا ، ولكن بدلا من البني نجم قزم داخل نظامنا الشمسي. هذه ليست مهمة سهلة. لكننا طلبنا منهم ان تفعل ذلك تماما لهذه المادة.
صورة [أعلاه] يظهر دليل على أن الجسم قد زاد حجمها خلال السنوات ال 23 التي لوحظت. على اليسار ، والزرقاء كروية الشكل التي تم تسجيلها في موجات الراديو في عام 1985 من قبل واسعة جدا. الصورة على اليمين ويبين وجهة النظر نفسها التي اتخذت في عام 2008. فمن الواضح أن الكائن هو أكبر ، ولكن منتقدين يقولون ان هذا ليس لأن الكائن هو أوثق ، ولكن بدلا من أن تبقى "وهمية" من النجم المتفجر قد تقدمت انطلاقا من مصدره. علما أنها ليست كروية الشكل ولكن بما يتفق مع نوع من مخلفات عادة ما ينظر مع سوبر نوفا.
في هذه الصورة [أعلاه] نرى الأصلية لعام 1985 الاذاعة الانبعاث صورة من VLA بالمقارنة مع عام 2007 صورة الأشعة السينية التي اتخذتها مرصد شاندرا. النقاد مرة أخرى تشير إلى عدم وجود التصوير المركزية (أي حيث هو قزم بني؟) والسؤال لماذا تدور الكواكب سوف ينبعث من غير منتظمة الشكل الأشعة السينية.
وضعنا هذه الأسئلة إلى فريق Starviewer. (في انتظار ردهم).
الصورة أعلاه قدمت من قبل فريق Starviewer. انه يظهر G1.9 الكائن على اليسار وقزم بني معروف ، Gilese 229A على اليمين. نحن نبحث في انبعاثات الفرقة الميكروويف التي تشير إلى أن الحرارة المنبعثة من كل مصدر. المناطق الحمراء الداكنة هي الأكثر سخونة. نلاحظ أن لديه G1.9 الصلبة انبعاث حرارة مماثلة لGilese 229A. فريق Starviewer يبدو أن تشير الى أنه اذا كانت حقا G1.9 سوبر نوفا ، يمكننا أن نتوقع أن منطقة كروية سيكون باردا ، لأن الغاز الساخن والطراحة عن النجوم المتفجرة كانت تتركز في القشرة المحيطة بها. العلماء يدعم نظرية سوبر نوفا "" يذكرنا بأن قذيفة من سوبر نوفا هي في الواقع المجال ، وهذا يعني أن التوقيع الحرارة على ما يبدو التعميم. هذا سوبر نوفا يزعم أيضا أن تكون صغيرة جدا -- حوالي 150 عاما -- لذلك فإنه لا يزال تكون جميلة الساخنة. يطلبون منا لعرض التوقيع الحرارة السراج آخر سوبر نوفا ، وتقديم مثال على انبعاث الأشعة تحت الحمراء لفحص الدجاجة - حلقة سوبر نوفا أدناه : العلماء تذكرنا أيضا بأن هذه الملاحظات لG1.9 قدمت قبل 23 عاما والملاحظات الأخيرة تدل على أن الكائن لم تتحرك بشكل كبير باعتباره يدور حول كوكب قزم بني أو يتوقع منها أن تفعل. كيف تفسر هذا؟ عندما كنا معاينة هذه المادة لفريق Starviewer ، طلبنا منهم ان ترسل لنا التعقيب. نعتقد اننا قد ركزت على الكعب Achillies من تأكيداتهم. انتظرنا جوابا وردت العبارة التالية ، التي ترجمت بالنسبة لنا :

    
1. - بعض الدوافع الذاتية اللجنة الدولية للعلماء الفلك ، من قبل innitiative الخاصة ، في الوقت الحاضر حساب مداره الصحيح لبراون القزم Sagitarius - أورت - كويبر اضطراب ، وذلك باستخدام StarViewerTeam من أوراق العمل استنادا Lissauer ، موراي وMatese من المشاريع الأصلية. والتقرير النهائي ، وسوف تنشر شباط فبراير 2010. 2. - ضخمة وهناك أدلة العلمية المتعلقة إلى حقيقة أن الأسباب الكونية وبراون القزم هي الأسباب الحقيقية لتغير المناخ. في تموز / يوليو 10th ، وقع Dr.Paul كلارك ، الذي نشر في مقال Science.com المتعلقة بهذه المسألة ، وحوالي 700 من العلماء في تقرير الأقلية بشأن تغير المناخ.
يبدو أن الأدلة هو استنتاجي ، وعلى أساس الرياضيات. لذا علينا أن ننتظر حتى شباط / فبراير. أعطي هذه الصلاحية لتصنيف (من 1 إلى 10) من 4.
******** تحديث 19 فبراير 2010 : -- لقد انتظر بصبر ورصد فريق StarViewer الموقع على الانترنت عن "الدليل" التي ادعت أن يكون وشيكا. وغني عن القول ، فإنه لم يتحقق أبدا. أيضا ، فإن شعبية initil مطالبتهم يبدو أن لا شيء أكثر من وسيلة لجذب المشاهدين واسع. الموقع على الشبكة الآن كاملة للمطالبات سخيفة ، بما في ذلك بعض القصص الساخرة التي اتخذت من "البصل" (مضحك جدا في الموقع) الذي فريق اس الترويج لها باعتبارها "حقيقية". لا يوجد ذكر للتصديق الرياضية التي كان من المتوقع فيما يتعلق الكائن G1.9. ربما يكون التحقق من صحة نظريتهم مفند... ربما كان لن تكون المصادق عليها من قبل أي شخص... وأعتقد أنه من المأمون أن أغتنم هذه نظرية G1.9 كائن يتم قزم بني أسفل إلى احتمال الصفر! ******** وهناك إمكانيات أخرى للكوكب العاشر؟ سنقوم أذكر واحدا أكثر من ذلك ، نظرا لأنه هو الاكثر شعبية واحدة المذكورة على شبكة الانترنت. أنه ينطوي على البيان الذي أدلى به بعض علماء وكالة ناسا عقب إطلاق واسترجاع البيانات من ايراس ، والكشف بالأشعة تحت الحمراء الفضائية التي انطلقت في عام 1983. وهناك قصة نشرت في صحيفة واشنطن بوست يوم 30 ديسمبر عام 1983 مع العنوان ، وربما بحجم كوكب المشتري ؛ سر الهيئة Disccovered السماوية. الذي كتبه توماس أوتول ذلك على النحو التالي : هيئة السماوية ربما كبير مثل كوكب المشتري العملاق ، وربما حتى يقترب من الارض في أن تكون جزءا من هذه المنظومة الشمسية التي عثر عليها في اتجاه كوكبة أوريون من قبل المدار التلسكوب على متن القمر الصناعى الامريكى الفلكية بالأشعة تحت الحمراء. ذلك الكائن الغامض هو أن الفلكيين لا نعلم ما اذا كان هو الكوكب ، والمذنب العملاقة ، وعلى مسافة قريبة "protostar" التي لم يتم الاهتمام بما فيه الكفاية لتصبح نجمة ، مجرة بعيدة حتى الشباب أنه لا يزال في عملية تشكيل الهيئة النجوم للمرة الأولى أو مجرة حتى سجي في الغبار أن أيا من إلقاء الضوء من قبل على الإطلاق يحصل من خلال النجوم. "كل ما يمكنني قوله لكم هو اننا لا نعرف ما هو" الدكتور جيري Neugebauer ، ايراس كبير العلماء في كاليفورنيا لمختبر الدفع النفاث ومدير مرصد بالومار في معهد كاليفورنيا للتكنولوجيا ، وقال في مقابلة. وشرح أروع من هذه الهيئة الغموض ، والتي هي في غاية الباردة فإنه يلقي أي ضوء ولم يكن ينظر إليها من التلسكوبات البصرية على الأرض أو في الفضاء ، هو أن هذا الكوكب العملاق الغازي كبيرة مثل جوبيتر وأقرب إلى الأرض ، و50 تريليون كيلومتر. في حين أن ذلك قد يبدو على مسافة كبيرة من حيث راسخ ، وهو على مرمى حجر من حيث الكوني ، قريبة جدا في واقع الأمر أنه سيكون من الجسم السماوي أقرب إلى الأرض وراء كوكب بلوتو الأبعد. واضاف "اذا كان حقا أنه وثيق ، فإنه سيكون جزءا من نظامنا الشمسي" ، قال الدكتور جيمس Houck من جامعة كورنيل في مركز للإذاعة والفيزياء وأبحاث الفضاء ، وعضوا في فريق ايراس العلم. "إذا كان ذلك هو أن وثيقة ، وأنا لا أعرف كيف في العالم من شأنه أن علماء الكواكب حتى تبدأ لتصنيفها". جسم غامض وشوهد مرتين بواسطة الأقمار الصناعية بالأشعة تحت الحمراء لأنها تفحص الشمالي من السماء الشمالية خلال الفترة من يناير الى نوفمبر تشرين الثاني الماضي ، عندما يكون القمر الصناعي نفد من الهليوم supercold أن يسمح لتلسكوب لرؤية الجثث برودة في السماوات. والملاحظة الثانية وقعت بعد ستة أشهر من الأولى ، واقترحت الهيئة الغموض لم تكن قد تحركت من البقعة في السماء بالقرب من الحافة الغربية لكوكبة اوريون في ذلك الوقت. "هذا يشير الى انها ليست المذنب لأن المذنب لن تكون كبيرة كما أنها واحدة لقد لاحظ أحد المذنبات وربما انتقلت" Houck قال. "كوكب قد انتقلوا لو كان أقرب إلى 50 تريليون ميل ولكن ما زال من الممكن كوكب أكثر بعدا وليس انتقلت في غضون ستة أشهر". ويمكنني أن أسترسل في وحول لماذا هذا ليس صحيحا. ولكن ورقة نشرت من قبل علماء الفيزياء الفلكية نفسه كشف عن أن الكائن "الغامض" في مجرة بعيدة -- واحدة من أولى من نوعها لينبعث ضوء في الطيف بالأشعة تحت الحمراء. هذه المادة ، وقالت مصادر مجهولين ايراس -- فوق العالي ، لمعان المجرات ظهرت في دورية الفيزياء الفلكية. هنا هي مجردة :

    
مجردة التصوير البصري والقياسات التي تم الحصول عليها التحليل الطيفي لمدة ستة من خطوط العرض الشمالية العالية المجرة مصادر الأشعة تحت الحمراء التي أبلغ عنها Houck ، وآخرون. (1984) من خلال الاستطلاع ايراس لديهم اي نظرائهم بصرية واضحة على يطبع POSS. يتم تحديد جميع بصريا مع المجرات البعيدة التي لها معان الإجمالي في نطاق 5 × 10 إلى قوة 11th معان النجوم الى 5 س 10 إلى قوة 12th لمعان النجوم. هذا يظهر لمعان تقريبا كليا في الأشعة تحت الحمراء. أصل معان ، التي تعد واحدة لطلبين من حجم أكبر من المجرات العادية ، ليس معروفا في هذا الوقت.
فماذا الآن؟ لا الكوكب العاشر بعد كل شيء؟ هناك الكثير من الخوف خفية مع اقتراب "يوم الدينونة" لعام 2012. نحن نعيش في عالم تسود فيه الاقتصادات قد فشلت ، حكوماتنا كذب علينا ، ويبدو أن هناك امل ضئيل. هذا الخوف يستند ، في جزء منه ، على التزامنا الجماعي "الشعور الغريزي" بأن شيئا كبيرا وسيئا في الأفق الحدث. نشعر انه شيء أكبر بكثير مما لدينا سخافة واضحة خاصة بها في إدارة العالم. علينا أن ننظر إلى الفضاء لمصدر من هذه الكارثة. مصلحتنا في كوكب العاشر لأول مرة فجرتها كتابات زكريا Sitchin الذي الترجمات والتفسيرات من اقدم الحضارات المعروفة ، السومريين ، قدم لنا علم الكونيات التي شملت ما سماه "الكوكب الثاني عشر".

Sitchin عمل مع النصوص القديمة ، وتحديدا Enumma إيليش ، هو باهر. وعلم الكونيات ويشمل اضافية ، كما لم يكتشف بعد كوكب الأرض ، وهي مشابهة للأوصاف التي تستخدمها وكالة ناسا وفريق Starviewer. هذا الكوكب في مدار eliptical مع "العام" على قدم المساواة إلى مذهلة 3600 سنة الأرض. هذا المدار طويلة هو السبب في هذا الكوكب -- دعا نيبيرو القدماء -- استعصت على الملاحظة مع التلسكوبات الحالية والأقمار الصناعية. مضمن مع علم الكونيات من السومريين هو وصف سباق الغريبة من البشر الذين جاءوا لكوكبنا على المعادن الثمينة الألغام والذي المعدلة وراثيا جنسنا. هذا الشيء الأخير من الحكاية في الكتابة السومرية تسببت في علم الكونيات أن يلقى بها جنبا إلى جنب مع الأجانب. ولكنه لا ينفي علم الكونيات. حقائق : هناك في الواقع شيئا "هناك" أن يقترب كوكب العاشر ، نيبيرو ، قزم بني... ثبت ولكن لم أر. يمكن للقراء استكشاف النماذج الرياضية التي تدل على واضطرابات في سحابة أورت والمذنبات وشمسنا في المادة السابقة على viewzone. في الوقت الحاضر يبدو أننا تشهد فترة هدوء غير معتاد على ما كان من المفترض أن تكون الأكثر عنفا في 11 من الدورة الشمسية في التاريخ. وفقا لنظرية barycenters ، يجب أن يكون ذلك نتيجة لتأثير الجاذبية لبعض الجسم الهائل في نظامنا الشمسي ، ومنع الاضطرابات الشائعة المقترنة 11 + مدارات العام لكوكب المشتري. الأخيرة غير المتوقعة النشاط الكويكب يوحي بأن شيئا ما هو احداث بلبلة في حزام كويبر وسحابة أورت. ولكن حتى نتمكن من الحصول على معلومات موثوقة من العلماء -- أو حتى الهواة -- الذين هم على استعداد لاعطاء اسمائهم وتبادل المعلومات من أجل التدقيق العام ، وسنكون دائما مشبوهة عندما يقوم شخص ما يصرخ ، "والسماء تقع!"
  

Geen opmerkingen:

Een reactie posten